Česnek kuchyňský Alillum sativum - čeleď - česnekovité (Alliaceae) a Cibule kuchyňská Allium cepa - čeleď - liliovité (Liliaceae).
Psi a kočky jsou na rozdíl od jiných druhů zvířat velmi citliví na toxické účinky látek obsažených v těchto rostlinách.
Některé poznatky z praxe dokonce uvádějí, že kočky jsou v tomto směru podstatně citlivější než psi.
Požítí hlízy, stonku a květu česneku nebo cibule může vyvolat u koček a psů hemolýzu (porušení cytoplazmatické membrány červených krvinek,
tj. předčasný zánik erytrocytů).
Uvádí se, že některá japonská plemena psů – japonská Akita, jsou více citlivá na látky obsažené v těchto rostlinách, které hemolýzu vyvolávají.
Česnek a cibule jsou nebezpečná pro malá zvířata i v práškové formě, která se využívá v domácnosti jako koření či doplněk stravy,
vařením nebo sušením se toxicita neredukuje.
Nejsou výjimkou ani případy, kdy majitel zvířete podává česnekový prášek či tablety jako anthelmintikum – odčervení.
Česnek a cibule obsahují sirné sloučeniny metyl a propenylcysteinsulfoxid.
Mechanickým rozrušením rostlinného pletiva se tyto látky hydrolyzují na thiosulfináty, které způsobují specifickou vůni těchto rostlin.
Citlivost psů a koček na tyto druhy rostlin je odůvodněna nízkou aktivitou katalázy (běžného enzymu vyskytující se téměř ve všech živých organismech vystavených kyslíku), která je antioxidantem v erytrocytech.
Uvádí se, že hemoglobin je u koček 2 - 3 x citlivější na oxidativní poškození než hemoglobin u jiných druhů zvířat.
Pozření 5 g cibule na kg/ž. hm. u koček nebo 15 – 30 g/ kg ž. hm.u psa způsobí klinické hematologické změny.
Celý česnek v dávce 5 g/kg ž. hm. u psa vyvolá za několik dnů snížení počtu erytrocytů a množství hemoglobinu
a zvýšení Heinzových tělísek, (malé inkluse na okraji erytrocytu barvící se purpurově,
která jsou tvořena denaturovaným hemoglobinem).
Organosulfoxidové sloučeniny se absorbují přes GIT a jsou metabolizovány na vysoce reaktivní oxidanty, které přímo poškozují membrány erytrocytů,
konkrétně Na⁺-K⁺ pumpu a způsobují oxidaci hemu, (prostetická skupina obsahující atom železa (Fe2+) ve středu tetrapyrrolového jádra).
Pokud v erytrocytech nastane vyčerpání kapacity antioxidantů, například redukovaného glutationu, které fungují jako ochranný mechanismus vůči oxidačním činidlům, organosulfoxidové složky vyvolají tvorbu sulfhemoglobinu. Sulfhemoglobin, který je méně rozpustný než hemoglobin,
následně agreguje (spojuje), precipituje (sráží) a naváže se na poškozenou buněčnou membránu erytrocytů, kde se formuje v Heinzova tělíska.
Formace Heinzových tělísek zvyšuje fragilitu erytrocytů a nastává hemolýza. Heinzova tělíska jsou rozpoznána do 6 - 24 hodin po pozření rostliny.
Při narušení oxidačně - redukčních poměrů v erytrocytu, vzniká vlivem oxidace hemu methemoglobin, který není schopen vázat kyslík.
Narušením přenosu kyslíku, dochází k tkáňovému dušení.
Klinické příznaky otravy se většinou objeví až po několika dnech, někdy po dvou týdnech.
Při požití většího množství rostlinného materiálu se mohou projevit do jednoho dne.
U zvířat bývá zaznamenána deprese, inapetence (nechutenství), tachypnoe (zrychlené dýchání), tachykardie (zrychlení srdeční frekvence nad fyziologickou mez), abdominální bolesti a průjem. Smrt nastane v důsledku hypoxie.
Při klinickém vyšetření je velmi často cítit při výdechu zápach česneku nebo cibule.
V pozdější fázi otravy je zaznamenána anémie, methemoglobinemie, hemoglobinemie, hemoglobinurie, hyperbilirubinemie
a nález hemosiderinu v moči, která je hnědočervená.
TERAPIE
Po dekontaminaci GIT se doporučuje krevní transfuze, doplnění iontů, léčba methemoglobinemie,
podáním metylenové modři a kyseliny askorbové.
