V současné době mezi domácími dávkami získávají stále větší popularitu syrové diety, které se snaží přiblížit krmení domácích psů přirozené stravě volně žijících šelem. Asi nejznámějším typem syrových diet je BARF (Biologically Appropriate Raw Food, Bones and Raw Food), jehož zakladatelem je australský veterinární lékař Ian Billinghurst. Ten vydal v roce 1993 svou první knihu, která se stala klíčovou publikací pro všechny příznivce syrových diet.
MODIFIKACE
Obiloviny se nedávají vůbec nebo jen ve velmi malém množství.
SKLADBA KRMNÉ DÁVKY
podle různých doporučení uvedených autorů, se krmná dávka, skládá ze 70-80 % živočišných surovin, přičemž 30–60 % z celkové dávky představují masité kosti (kosti obalené masem v poměru asi 50/50), zbytek tvoří svalovina, vnitřnosti, mléčné výrobky a vejce.
Rostlinný příkrm je obvykle zastoupený různými druhy zeleniny a ovoce v množství do 20-30 % z celkové dávky.
Vše s výjimkou obilovin (pokud se používají) se podává syrové, tepelně neupravené.
Zelenina a ovoce se doporučuje podávat v rozemletém nebo mixovaném stavu kvůli lepší stravitelnosti.
Nespornou výhodou syrových diet je, že jsou v nich všechny živiny zachovány v nezměněné podobě, tedy biologicky plnohodnotné.
Vyžadují také méně náročnou přípravu než tradiční vařená strava a vzhledem k zachování obsažených vitamínů i dalších živin a také vzhledem k tomu,
že běžnou součástí bývají i kosti, je u nich poněkud menší riziko deficitu vápníku a dalších esenciálních látek než u vařené stravy.
DYSBALANCE
Přesto se i zde vyskytují dysbalance v živinovém složení, jak ukázaly některé provedené studie, které se zabývaly hodnocením syrových diet.
Tyto studie prokázaly podobně jako u vařených diet deficit řady minerálních látek, nejčastěji chyběl hořčík, měď, zinek a mangan,
v některých případech i železo a jód.
Obsah vápníku a fosforu závisel na množství podávaných kostí a vyskytoval se v nedostatku i v nadbytku.
Běžný byl také nadbytek tuků a bílkovin ve srovnání s jejich skutečnou potřebou.
Příznivci syrových diet uvádějí u svých psů zlepšení celkové kondice, osvalení, kvality srsti i čistoty zubů.
Na základě zkušeností chovatelů se zdá, že při krmení syrovou stravou psi udržují lépe hygienu dutiny ústní než u vařené stravy nebo průmyslových krmiv.
Syrová krmiva mohou obohatit krmnou dávku o cenné látky, i když jejich prospěšnost dosud neprokázala žádná vědecká studie.
Již v dřívějších dobách výživáři doporučovali doplnit vařenou krmnou dávku syrovým masem a čerstvou zeleninou nebo ovocem.
Dokonce je možné setkat se ve starých učebnicích s názorem, že bez syrového masa není krmná dávka pro psa plnohodnotná.
Syrové maso má oproti vařenému nesporně vyšší výživnou hodnotu.
Jeho stravitelnost je vysoká, u většiny svalových bílkovin vařením stravitelnost klesá, s výjimkou bílkovin pojivové tkáně.
V několika studiích byla prokázána vyšší stravitelnost proteinů v syrové masité stravěi ve srovnání s extrudovanými granulemi.
HODNOTY A RIZIKA
Syrové maso má vyšší obsah tuku než vařené, což zvyšuje jeho energetickou hodnotu. U některých psů však může dělat nadměrný přísun tuku problémy,
zvláště když v některých dávkách se obsah tuku blíží bezpečnému limitu stanovenému normou NRC nebo ho dokonce překračuje.
Rizikovou stránku syrových diet představuje vedle nutriční nevyváženosti také zkrmování kostí a riziko bakteriální nebo parazitární infekce z tepelně neupravených živočišných produktů. Kosti patří k velmi kontroverzním složkám krmné dávky u psů.
Na jednu stranu představují cenný zdroj vápníku, fosforu i dalších látek, na druhou stranu, ale mohou způsobit zácpu nebo poranění,
případně omezení průchodnosti trávicího traktu.
Syrové kosti v tomto ohledu představují menší riziko než vařené nebo jinak tepelně upravené, ale ani ony nejsou zcela bezpečné.
Pokud se psům podávají kosti, měly by pocházet z mladých zvířat a měly by se podávat vždy v syrovém stavu,
dostatečně obalené masem a dalšími tkáněmi.
Psi se musí na jejich příjem postupně navyknout, a pokud jim jejich příjem způsobuje jakékoliv problémy, je lepší je z dávky vypustit.
Bezpečnější variantu představují kosti mleté, které zajistí zdroj vápníku a fosforu bez většího rizika.
Pokud se kosti z dávky zcela vyřadí, je nutné doplnit zdroj vápníku a raději i fosforu vhodným minerálním doplňkem, stejným způsobem jako u vařené stravy.
Přítomnost patogenních bakterií, parazitů, případně i virů v syrovém mase a vnitřnostech je riziko,
které bývá odpůrci syrových diet velmi zdůrazňované a jejich příznivci naopak často přehlížené a podceňované.
Syrové maso a jiné živočišné produkty představují určité riziko bakteriální či parazitární nákazy vždy a to i tehdy, když se jedná o produkty určené k humánní spotřebě. Zatímco výskyt parazitů je možné výrazně omezit nebo zcela eliminovat důkladným přemražením, bakterie a viry se ničí pouze tepelnou úpravou.
Při tepelné úpravě je nutné dosáhnout teploty minimálně 70 °C v jádře po dobu minimálně deseti minut, abychom dosáhli účinné ochrany před bakteriemi.
V našich podmínkách je nejpravděpodobnější výskyt bakterií Salmonella spp., Campylobacter spp.,Listeriaspp. a Escherichia coli. Salmonellaspp.
a Campylobacterspp. se vyskytují nejčastěji v drůbežím, o něco méně ve vepřovém mase.
Zbývající druhy se mohou nacházet také v hovězím a v dalších druzích masa.
Výskyt bakterií Salmonella spp. v doma připravovaných i komerčních syrových dietách zdokumentovala celá řada studií.
BAKTERIE
Psi jsou vůči bakteriálním nákazám ze syrového masa poměrně odolní, ale neplatí to vždy a bez výhrad. Zdraví psi většinou klinicky neonemocní,
ale může k tomu dojít u oslabených jedinců, jako jsou štěňata, staří psi, obézní psi, březí feny nebo psi s poruchou imunity a psi léčení antibiotiky
nebo chemoterapeutiky. Psi, kteří jsou vůči bakteriální nákaze odolní, mohou vylučovat patogenní bakterie ve výkalech a fungovat jako přenašeči.
Tím mohou ohrožovat zdraví chovatele a jeho rodiny, případně dalších lidí, kteří s nimi přicházejí do styku.
Proto je třeba zachovávat maximální opatrnost zejména v rodinách s malými dětmi, těhotnými ženami, lidmi staršími
a s oslabeným imunitním systémem nebo po chemoterapii.
V těchto případech je vhodnější dávat psům živočišné produkty vařené nebo alespoň dodržovat velmi důslednou hygienu
jak při zpracování masa, tak i při kontaktu se psy, případně omezit jejich kontakt s rizikovými osobami.
PARAZITI
Z parazitů se může v syrovém mase nacházet Toxoplasma gondii, vzácněji Neospora caninum a v mase domácích a divokých prasat Trichinella spiralis. Toxoplazmóza se u psa obvykle klinicky neprojeví, avšak neosporóza může vyvolat těžké poškození nervového systému s následným úhynem.
Trichinelóza se v České republice v chovech prasat již delší dobu nevyskytuje, ale bývá občas zachycena u divokých prasat.
V mase lososů z oblasti západního pobřeží Severní Ameriky se může nacházet parazit Nanophyetus salmincola,
který bývá nositelem nebezpečného původce psí neorickettsiózy. Onemocnění je známé jako otrava syrovým lososem „salmon poisoning disease“.
Na rozdíl od bakterií je možné většinu parazitů v mase zlikvidovat hlubokým přemražením při minimálně -18 ºC.
Zatímco k likvidaci Toxoplasma stačí hluboké zmrazení do druhého dne, u Trichinella a dalších parazitů je nutné dlouhodobější zmrazení
po dobu minimálně tří týdnů.
VIRY
Z virových chorob se v mase domácích a divokých prasat může vyskytnout virus Aujeszkyho choroby.
Toto riziko je v ČR aktuální u černé zvěře, protože chovy domácích prasat jsou už dlouhodobětéto choroby prosté.
Virus se likviduje pouze tepelnou úpravou, proto nelze v žádném případě doporučit zkrmování syrového masa z divokých prasat a raději ani masa vepřového.
KRMTE S PRAVIDLY
Pokud je majitel psa rozhodnutý i přes veškerá rizika krmit svého psa syrovým masem, měl by vždy dodržovat následující opatření:
- používat pouze syrové maso, které prošlo veterinární kontrolou
- nezkrmovat syrovou zvěřinu, především maso divokých prasat, která jsou nabízena za výhodnou cenu a neprošla veterinární kontrolou
- při manipulaci se syrovým masem dodržovat přísnou hygienu – maso držet odděleně od jiných potravin, používat na ně speciální nádoby,
prkýnka, nože apod. - před každou manipulací s masem i po ní si důkladně umýt ruce teplou vodou a mýdlem, dbát na to, aby voda uvolněná z masa neznečistila jiné potraviny nebo nádobí
- rozmrazovat maso pozvolna v chladném prostředí nejlépe v chladničce (omezí se tím další růst bakterií) rozmražené maso uchovávat v chladničce
a co nejrychleji spotřebovat - používat ke krmení raději hluboce přemražené maso než maso čerstvé
- veškeré zbytky z misek okamžitě odstranit
- dodržovat veškeré zásady hygieny při kontaktu se zvířaty krmenými syrovým masem
Existují různé možnosti, jak krmit psy, a při dodržení určitých zásad, mohou všechny poskytnout psovi správnou a plnohodnotnou výživu.
Ani kompletní a vyvážené průmyslové krmivo, ale nemusí být vždy zárukou optimální výživy.
Je třeba brát v úvahu, že jsou psi, kterým z různých důvodů průmyslové krmivo nevyhovuje a domácí krmná dávka je pro ně vhodným řešením.
V poslední době přibývá majitelů, kteří se rozhodli krmit své psy syrovými dietami.
V tomto případě je vhodným řešením nezavrhovat striktně jejich volbu, ale spíše jim dokázat poradit se správným vyvážením krmné dávky.
