S rozvojem biochemie se stále více odhalují zákonitosti reakcí probíhající v živé buňce. Čím dál častěji se prokazují velice důležité role vitamínů jako látek, které i v nepatrném množství výrazně ovlivňují fyziologickou rovnováhu. Tyto informace vedou ke zvýšení zájmu udělat něco pro zdraví svého psa. Zcela zákonitě se tedy rozvinul průmysl zaměřený na výrobu různých krmných doplňků. Stále častěji se veřejnosti na různých webových portálech, časopisech potažmo i veterinárních ordinacích předkládají informace o nezbytnosti vitaminů. Vzniká tak silná potřeba zakoupit krmný doplněk při vyjmenování všech možných zdravotních komplikací, které jsou spojeny s nedostatkem daného vitaminu, popřípadě, které mohou vzniknout. V podvědomí lidí se tímto způsobem zafixoval názor, že vitaminy nelze předávkovat, zejména vitaminy skupiny B a C. Tím pádem nebrání nic tomu, aby se čistě z preventivních důvodů konzumovaly třeba i vysoké dávky.
Jak a podle čeho je tedy vybírat
Rozdíl mezi přírodními a syntetickými vitamíny
Na jedné straně stojí výrobce vitaminových přípravků a na druhé straně se objevují jejich odpůrci, kteří vehementně prosazují návrat k přírodě a zavrhují jakékoliv krmné doplňky, které nejsou získány z přírodních surovin, nebo které nebyly vypěstovány na vlastní zahrádce. Obzvláště zarážející je však tvrzení těchto lidí o rozdílnosti v účincích vitaminů obsažených v krmných doplňcích od takzvaných přírodních vitaminů.
Toto tvrzení dle biochemie a fyziologie organismu nemá opodstatnění. Je nutné rozlišit vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Kritici a zarytí odpůrci syntetických vitaminů a jiných látek z neznalosti naházeli vše do jednoho pytle. Je třeba zdůraznit, že tělo nedělá rozdíl mezi vitaminem získaným z krmného doplňku a vitaminem obsaženým v ovoci, zelenině či mase. Tento rozdíl se však projevuje v případě minerálních a stopových prvků.
Například vitamín H - biotin. Tímto vitaminem tělo zásobují bakterie, které žijí v koncové části tenkého střeva. Organismu je úplně jedno zda tento vitamin vyprodukují bakterie přímo ve střevě, nebo tyto bakterie vykultivujeme v reaktoru a následně vyprodukovaný vitamin použijeme pro výrobu krmného doplňku. Stejně tak to platí pro vitamin C obsažený v ovoci či zelenině nebo pro vitamin C vyrobený v reaktoru, pokud se v obou případech jedná o L-formu (levotočivou formu).
V obou případech se jedná o zcela identický vitamín a tělu je úplně jedno, kde vznikl.
Jedinou výhodou přírodní formy vitaminů je ve využitelnosti, neboť přirozený zdroj obsahuje většinou další látky, které využitelnost daného vitaminu zvyšují. Je tedy zcela pochopitelné, že v některých případech se do těla vstřebá více vitaminu z přírodní suroviny, než množství vitaminu z krmného doplňku, i když původní obsah byl stejný. Je třeba si uvědomit, že vitaminy se vstřebávají převážně v tenkém střevě a proto je jejich přísun s potravou tak důležitý.
Objevují se i názory, že krmné doplňky není nutno vůbec konzumovat, protože vydatná a pestrá strava plně pokryje potřeby organismu všech vitaminů. Ne každý z nás má možnost vlastní produkci čerstvého ovoce, zeleniny, bylin. Pokud naše zdroje závisí na nákupu v obchodu, nikdy nevíme, co kupujeme. Ovoce a zelenina pochází z celého světa, je pěstovaná v umělých klimatických podmínkách včetně simulace denního světla a již před dozráním je otrhána a nakonzervována tak, aby jejich spotřebitel dostal senzoricky kvalitní a hezký produkt. Nevýhodou tohoto způsobu přijímaní je to, že zpracováním a skladováním dochází k poklesu vitaminů, minerálů a stopových prvků. Nelze vyloučit ani možnou přítomnost nežádoucích látek v důsledku přehnojení či použití chemických látek na ochranu rostlin při jejím pěstovaní. Jistotu má pouze ten, kdo pěstuje sám a ví jaká je skladba půdy, ví, čím hnojí, čím ošetřuje rostliny, tudíž i co nakonec konzumuje, ale ruku na srdce, kolik takových lidí je? Výrobci krmných doplňků naopak poukazují na možnost kontroly. Na rozdíl od ovoce či zeleniny, kde je konkrétní množství vitaminu ovlivněno řadou skutečností (růst, zrání, skladování apod.), u krmných doplňků je přesně dán obsah daného vitaminu spolu s udáním doporučené denní dávky.
Správná otázka by tedy rozhodně neměla znít: „Ovoce a zelenina nebo krmné doplňky?“ Zelenina a ovoce je vždy důležitou součástí jídelníčku nejen kvůli vitaminům, ale i jako zdroj dalších důležitých látek zejména vlákniny. Vitaminové přípravky by na druhé straně měly hrát roli pouhých doplňků stravy, považujeme-li je za potřebné, zejména u obtíží pohybového, trávicího aparátu, imunitního a nervového systému.
Autor: Darina Řízková Horáková - za společnost DromyVet s.r.o.
Články a příspěvky jsou před šířením a zveřejňováním chráněny autorským zákonem.