Extrakt (koncentrát) je výtažek z rostlin nebo jejích částí, převážně připravený z usušených částí rostlin. Díky moderním technologiím, je možné léčivé vlastnosti rostlin zkoncentrovat.
Extrakce neboli vyluhování je metoda získávání látek z různých, přírodních materiálů.
Vyluhovávají se hlavně tuky, barviva a další různé cenné látky. Pro extrakci je velice důležité rozpouštědlo, protože při extrakci přecházejí extrahované látky do jediné fáze - do fáze rozpouštědla, většinou kapalné přičemž existijí další technologické operace, jak extrakt následně dostat do pevného skupenství. Extrakci lze provádět za tepla i za studena.
Extrakty rozlišujeme na - standardizované a širokospektrální.
Standardizovaný extrakt = u dané rostliny je přesně definovaný obsah účinných látek i chemické složení, kolik a čeho je v něm obsaženo.Název rostliny je doplněn o procentuální zastoupení účinné látky - Boswellia serrata s obsahem 65 % boswellových kyselin.
Širokospektrální extrakt = nezaručuje kolik účinných látek v daném extraktu nalezneme. pokud výrobce uvádí echinacea purpurea 10:1 atd., je pouze označení extrakčního poměru ve které,
byla doga extrahována tzn., že z 10 kg Echinacey bylo použito pro výrobu 1 kg extraktu o neznámém množtví účinných látek.
Každá část rostlinné drogy obsahuje různé množství účinných látek. U širokospektrálních extraktů se nejedná o 10 x koncentrovanější množství účinných látek v extraktu.
Podle toho, jak a z čeho extrahujeme, můžeme extrakci rozdělit na:
- Extrakci z tuhých látek: Macerace je vyluhovávání výtěžků z pevných látek studeným rozpouštědlem. Digesce je macerace horkým rozpouštědlem. Jednoduchým příkladem je vaření čaje.
- Extrakce z kapalin: Vytřepávání je přerušovaná operace, při níž se do studeného rozpouštědla dostávají látky z lehčí nebo těžší kapaliny. Provádí se v dělicích nálevkách. Perforace je časově náročnější operace. Je dokonalejší než vytřepávání, protože se provádí horkým rozpouštědlem.
Existují i další speciální způsoby extrakce jako extrakce superkritickým oxidem uhličitým nebo ultrazvuková extrakce.
Kapalinová extrakce
Praktická extrakce se provádí s použitím mísiče a usazovače. Do mísiče vybaveného míchadlem se jednorázově přivede surovina, ke které se přidá extrahovadlo. Ze suroviny, homogenní směsi je třeba jednu složku oddělit. Tato složka se nazývá extrahovaná. Druhou složkou je původní rozpouštědlo. Rozpouštědlo přidané k surovině se nazývá extrahovadlo. Extrahovadlo by mělo co nejlépe rozpouštět extrahovanou složku, zatímco jeho rozpustnost v původním rozpouštědle má být omezená a co nejmenší. Obsah mísiče tak tvoří heterogenní směs dvou kapalných fází, mezi kterými dochází k výměně látky. Přestup extrahované složky z fáze bohaté na původní rozpouštědlo do fáze bohaté na extrahovadlo se urychluje intenzivním promícháváním směsi. Toto míchání trvá podle okolností 5 až 15 minut, výjimečně i déle, což je zpravidla postačující na dosáhnutí prakticky rovnovážného stavu.
Potom se obsah mísiče přečerpá do usazovače, v kterém se fáze od sebe oddělí na základě různých hustot. Fáze bohatá na extrahovadlo obsahuje extrahovanou složku a v případě určité nebo malé vzájemné rozpustnosti původního a nového rozpouštědla i menší množství původního rozpouštědla. Tuto fázi nazýváme extrakt.
Hlavní složkou druhé fáze je původní rozpouštědlo, které krom nevyextrahovaného podílu extrahované složky může obsahovati menší množství extrahovadla. Tuto fázi nazýváme rafinát. Pokud jsou původní rozpouštědlo a extrahovadlo dvě navzájem nerozpustné kapaliny, tak extrakt a rafinát budou pouze dvousložkovými směsmi.
Po extrakci obvykle následuje další separační proces (obvykle rektifikace), kde z extraktu a někdy i z rafinátuje třeba znovu získat použité extrahovadlo a zároveň připravit koncentrovanější produkt žádané složky.
