je ze všech biomechanických systémů koně ten, kterému nejméně rozumíme. Současná část výzkumu koňské lymfologie objevila významné rozdíly
mezi koňským a lidským lymfatickým systémem, což má silný dopad na způsob, jak přistupovat k lymfatickému systému koní a jak o něj pečovat.
Lymfatický systém je rozsáhlý systém cév a uzlin, který zajišťuje transport lymfatické tekutiny. Všechny buňky a tkáně koňského těla jsou obklopeny vodnatou, gelovitou látkou zvanou intersticiální tekutina, která je transportním médiem pro kyslík, živiny, energií pro buňky a jejich metabolické procesy.
Kromě kyslíku a živin je intersticiální tekutina transportním médiem pro soli, hormony, neurotransmitery, koenzymy, aminokyseliny, cukry i mastné kyseliny.
tento proces má dva směry
Buňky nejen transportují, ale také se do intersticiální tekutiny, zbavují všech odpadních produktů, buněčných zbytků, bakterií, mrtvých krvinek, patogenů, toxinů, kyseliny mléčné a molekul bílkovin. Zdraví intersticiální tekutiny je tedy zásadní jak pro zdraví buněk, tak pro rovnováhu tekutin v těle.
Pokud v intersticiu zůstane příliš mnoho tekutiny, vznikne otok (nebo-li edém). Intersticiální tekutina je vytvářena z arteriální krve, která je vytlačovaná
do tkáňových prostorů kromě červených krvinek, krevních destiček a plazmatických bílkovin, které zůstávají v krvi, protože nemohou projít kapilární stěnou.
Lymfatický systém má dva transportní mechanismy. Pro dokonalou rovnováhu intersticiální tekutiny a odvod přebytečné tekutiny zajišťují žíly a lymfatický systém.
Žíly odvádějí odkysličenou krev a lymfatický systém, který odvádí větší částice např. dlouhé řetězce mastných kyselin, molekuly bílkovin a buněčný odpad, které vyžadují specializované filtrování. Lymfatický systém je poměrně multilaterální systém, který transportuje lymfu po těle ve velmi specifických jednosměrných cévách. Je zodpovědný za reakce imunitního systému, udržuje objem krve, zdraví intersticia a pojivových tkání, celkovou rovnováhu tekutin v organismu a v neposlední řadě cirkulaci bílkovin.
Lymfatický systém je do určité míry regenerace schopný, uzliny se mohou regenerovat, pokud jim zůstane krevní a nervové zásobení. Cévy, které byly poškozeny, se mohou pokusit připojit k jiné fungující lymfatické cévě nebo se dokonce pokusit napojit na žílu.
Rozdíly mezi lidským a koňským lymfatickým systémem
Přestože mezi lidským a koňským lymfatickým systémem existují podobnosti, existují mezi nimi i značné rozdíly, jejichž nepochopení může vést k ohrožení zdraví koně. Víme, že kůň se vyvinul z malého, prchlivého zvířete, které bylo v neustálém v pohybu, do zvířat, které využíváme dnes.
Přestože došlo k velkým změnám ve vnějším vzhledu koně, ale jeho fyziologie zůstává do značné míry podobná fyziologii jeho dřívějších předků
a je nepravděpodobné, že by se struktura a funkční kapacita lymfatického systému výrazně změnila. Jedním z hlavních rozdílů v lymfatickém systému koní
je ve struktuře lymfatických, sběrných cév. Koně mají výrazně nižší počet buněk hladkého svalstva, které tvoří stěny sběrných cév.
Výzkumy odhalují že sběrná místa ve škáře kůže u koní jsou složena přibližně ze 40 % elastických vláken, což je mnohem více než u lidí, kde jsou sběrná místa tvořena více hladkými svalovými vlákny. Škára zastupuje u koní vlastní „kompresivní obvaz“, protože při pohybu tuhne a vyvíjí sílu. Tento jev si lze představit jako korzet, který se při silném nádechu zpevní a při výdechu uvolní. Dostatečný tlak generovaný při nádechu pomáhá stlačovat lymfatické cévy
a poskytuje jim větší podporu. To znamená, že kůň vyžaduje daleko více fyzického pohybu, aby aktivoval svůj lymfatický retrakční aparát a podpořil transport lymfatické tekutiny. Těmto elastickým vláknům napomáhá aparát tzv. kopytní pumpy, která pomáhá lymfě putovat do sběrných cév. Vysoký podíl elastických vláken vyvinul proto, že na dolních končetinách koně nejsou žádné svaly, které by stahování cév napomáhaly .
Při stání koně výrazně klesá transportní kapacita lymfatického systému, kterou můžeme pozorovat ráno na končetinách koně v boxu. Rychlost toku lymfy putující lymfatickým systémem se sníží a s tím i množství lymfatické tekutiny v těle. To staví stojícího koně v případě zranění i rekonvalescenci, nebo fyzické námaze do výrazné nevýhody. Kůň má extrémně vysoký počet lymfatických uzlin zhruba 8 000, ve srovnání s člověkem průměrně který má 600 uzlin. Zpomalením toku lymfy a zvýšením koncentrace při vstupu do uzlin, mají koně větší sklon k lymfatickým otokům než jiní savci.
Mnoho koní s omezeným pohybem, bude trpět naplněním nebo otoky končetin. Pokud koně přinutíme k chůzi, proces lymfatického systému začne reagovat stažením a smrštěním a lymfa začne z končetiny odcházet. Protože oteklé nohy koní, nejsou obecně považovány za nemoc samy o sobě, mnoho majitelů se tak pokouší snížit otoky použitím bandáží nebo zateplovacích obvazů s vycpávkou. Ve skutečnosti dojde k protlačení otoku povrchovými, lymfatickými cévami do vyšší úrovně končetiny, kde se otok rozptýlí, což potvrdilo mnoho veterinárních studií na různých typech elastických bandáží. Za pomocí kontrastní látky a RTG byl sledován výrazně omezený průtok lymfy než u speciálně navržených kompresních obvazů.
Koňské šlachy mají vysokou hustotu lymfatických cév, nejsou zde žádné svaly, které by lymfatickým cévám poslytovali ochranu. Kompresní mechanismus bandáže, způsobil stlačení lynfatckých cév do takové míry, že byl průtok lymfy, pod hlezením kloubem výrazně omezen. To vede k myšlence výrazně přehodnotit materiály a použití elastických bandáží a jejich vlivu na hluboké lymfatické cévy.
Co se stane, když je lymfatický systém narušen?
Je důležité si uvědomit, že lymfatické onemocnění je dynamický stav, který se neustále mění.
Lymfedém - je otok způsobený nerovnováhou mezi transportní kapacitou lymfatického systému a objemem vzniklé lymfy, obecně není bolestivý ani horký na dotek. Příčiny lymfedému jsou vrozené (primární) a získané (sekundární). Obvykle se projevuje asymetricky, i když mohou být postiženy obě končetiny, jedna bude horší než druhá. Když se lymfedém objeví poprvé, je měkký, postupem času se molekuly bílkovin, které by měl lymfatický systém odebírat, hromadí v intersticiu, které se více překrvuje. Protein začne měnit molekulární strukturu, takže tělo již nedokáže rozeznat svůj vlastní protein a začne na něj útočit, což vede k zatvrdnutí a rozvoji toho, čemu říkáme proteinová fibróza. Jakmile se otoky objeví, nelze je odstranit, ale existují techniky, které pomáhají stav zlepšit.
Pokud se zhorší stav intersticiální tekutiny, kolagen a elastin začínají tuhnout, rozpuštěný kyslík a živiny nemohou být efektivně transportovány do buněk, které se nedokážou tak efektivně zbavit nahromaděného odpadního materiálu, takže celá oblast, kde je přítomen otok je více ohrožena. V případě že dojde k poranění v oblasti otoku, je velmi pravděpodobné, že dojde u koně k rozvoji infekce lymfangitidy – zánětu lymfatických cév. Když je přítomen otok, hojení rány je logicky mnohem delší a obtížnější.
U koní se případy primárního lymfedému vyskytují častěji u těžších plemen např.český teplokrevník, cob, fríský, shirský kůň. Nejčastějšími příčinami sekundárního lymfedému u koní jsou drobné oděrky, které odhalíme až po pečlivé kontrole končetin, tržné rány, popáleniny, nebo infekce nebo samotná lymfangitida.
Koním s omezeným pohybem, u kterých se opakovaně objevují otoky dolních končetin, postupem času dojde v intersticiu k malým mikroskopickým změnám, které mají za následek narušenou buněčnou imunitu. S každou opakující se infekcí, je stav hůře zvládatelný. Je důležité si uvědomit, že parametry jako je věk koně, další zdravotní faktory a omezení, celkový management, do kterého zahrnujeme množství volného pohybu vs. způsob ustájení a míru poškození lymfatického systému v průběhu času u každého koně bude rozdílný jak z hlediska projevů onemocnění, tak rychlosti jeho rozvoje.
Darina Řízková Horáková - za společnost DromyVet s.r.o.
Články a příspěvky jsou před šířením a zveřejňováním chráněny autorským zákonem.
Seznam použité literatury
